Polili jste firemní notebook, nabourali jste dodávku, nesedí vám inventura v pokladně. Ve chvíli, kdy v práci způsobíte nějakou škodu, vás rozhodně bude zajímat, jakou náhradu škody po vás zaměstnavatel může požadovat. Jak široká je odpovědnost zaměstnance?
Co se v článku dozvíte?
Odpověď na otázku, kolik po vás může zaměstnavatel chtít nahradit, když mu způsobíte škodu, není univerzální. Zákoník práce nerozlišuje jen to, jestli jste škodu způsobili, ale hlavně jak k ní došlo – a od toho se odvíjí, jestli budete platit čtyřapůlnásobek platu, tři platy, nebo klidně celou škodu bez jakéhokoli stropu. Odpovědnost zaměstnance má totiž více podob.
Kdy zaměstnanec odpovídá za škodu?
Základní pravidlo odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli najdete v § 250 zákoníku práce (ZP). Aby vám vznikla povinnost škodu nahradit, musí být současně splněny čtyři podmínky: porušili jste určitou povinnost (interní směrnici, pracovní řád, pokyn nadřízeného, pravidla BOZP) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vznikla tím zaměstnavateli finančně vyčíslitelná škoda, existuje příčinná souvislost mezi vaším jednáním a škodou, a vše se stalo vaším zaviněním – ať už úmyslným, nebo z nedbalosti.
Pokud chybí jediná z podmínek, zaměstnanci povinnost nahradit škodu nevzniká. Vaše zavinění musí obecně dokazovat zaměstnavatel, ne vy. V případě schodku na svěřených hodnotách nebo ztráty svěřených věcí je tomu ale přesně naopak.
Jaké jsou druhy odpovědnosti zaměstnance?
Zákoník práce nepracuje s jedinou odpovědností za škodu, ale se čtyřmi samostatnými režimy. Každý má jinou výši náhrady i jiná pravidla dokazování.
1. Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu je zakotvena v § 250 ZP. Povinnost k náhradě škody v tomto režimu se uplatňuje často, například v případě rozbitého pracovního nástroje, chyby při obsluze stroje nebo rozbití výrobků a zboží k prodeji. Pokud škodu způsobíte z nedbalosti, výše náhrady nesmí přesáhnout 4,5násobek vašeho průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnavatel vám přitom musí zavinění prokázat. V tomto případě se můžete spolehnout na své pojištění odpovědnosti zaměstnance. Možným řešením ale může být i odčinění škody, pokud je možné škodu napravit a uvést věci do původního stavu.
V případě, že zaměstnanec způsobí škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu či návykových látek, může zaměstnavatel žádat náhradu celé škody bez ohledu na výše zmíněný limit 4,5násobku měsíčního výdělku. Pravděpodobně vás nepřekvapí, že v těchto vyjmenovaných případech nepomůže ani pojištění odpovědnosti zaměstnance.
2. Nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Když škodu sice nezpůsobíte přímo, ale nesplníte svou povinnost na ni například upozornit nadřízeného nebo proti ní přímo zakročit (pokud byste tím nevystavili vážnému nebezpečí sami sebe nebo jinou osobu), také za ni můžete být odpovědní. Náhrada škody je v tomto případě podle § 251 ZP omezená na trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. I zde se v případě nesplnění povinnosti z nedbalosti uplatní vaše pojištění odpovědnosti zaměstnance.
3. Schodek na svěřených hodnotách
Pojem schodek na svěřených hodnotách na vás může působit složitě, nejde ale o nic jiného než dobře známé “manko v pokladně” u zaměstnanců, kteří mají podepsanou tzv. hmotnou odpovědnost. Tato situace upravená § 252 a násl. ZP může potkat nejen pokladní, ale například skladníky nebo jiné zaměstnance, kteří mají na starosti jak hotovost, tak i různé ceniny, zboží či materiál. Už jsme nastínili, že aby tento režim platil, musíte mít podepsanou písemnou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty (“dohodu o hmotné odpovědnosti“).
Zavinění zaměstnance se zde předpokládá a zaměstnavatel nemusí nic dokazovat – pro vznik povinnosti náhrady škody zde stačí platná dohoda a manko. Je naopak na vás jako zaměstnanci, abyste prokázali, že jste schodek nezpůsobili. Pokud ovšem padne vina na vás, hradíte škodu v plné výši – strop 4,5násobku výdělku se zde neaplikuje. V této situaci nepomůže ani pojištění odpovědnosti zaměstnance.
4. Ztráta svěřených předmětů
Od schodku je potřeba odlišovat situaci předvídanou § 255 ZP, kdy vám zaměstnavatel svěří konkrétní věc, kterou ztratíte – třeba nářadí, ochranné pomůcky nebo notebook. U předmětů v hodnotě do 50 000 Kč stačí písemné potvrzení o převzetí, nad tuto částku už je potřeba samostatná písemná dohoda. I tady se zavinění předpokládá a škoda se nahrazuje v plné výši, pokud neprokážete, že jste ztrátu nezavinili. V tomto případě se ovšem můžete zase plně spolehnout na své pojištění odpovědnosti zaměstnance.
Pozor, tento režim se týká výhradně ztráty věci. Pokud svěřený notebook nebo nářadí jen poškodíte nebo zničíte, náhrada škody se řídí pravidly obecné odpovědnosti. Tam už musí zavinění prokazovat zaměstnavatel, ne vy.
Jak se počítá průměrný výdělek?
Ať mluvíme o 4,5násobku, nebo o trojnásobku, oba limity se pro účely náhrady škody počítají z vašeho skutečného průměrného hrubého měsíčního výdělku za rozhodné období předcházející porušení povinnosti, kterým jste škodu způsobili. Rozhodným obdobím je předcházející čtvrtletí. Výsledná částka se tedy nemusí shodovat s vaší “papírovou” smluvní mzdou, pokud máte sjednanou například bonusovou složku mzdy.
Pro představu: pokud je váš průměrný hrubý měsíční výdělek 42 000 Kč, maximální náhrada u obecné odpovědnosti z nedbalosti činí 189 000 Kč (4,5 × 42 000 Kč), u nesplnění povinnosti odvrátit škodu pak 126 000 Kč (3 × 42 000 Kč). U schodku na svěřených hodnotách, ztráty svěřených předmětů nebo úmyslné škody se ale žádný podobný výpočet neuplatní – hradíte skutečnou výši škody bez ohledu na to, kolik vyděláváte.
Jak zaměstnavatel škodu vymáhá?
Než po vás bude zaměstnavatel cokoliv chtít, musí s vámi výši náhrady projednat a zpravidla ji s vámi písemně dohodnout, a to nejpozději do jednoho měsíce od zjištění, že škoda vznikla a že za ni odpovídáte. Ze mzdy vám přitom zaměstnavatel nesmí nic strhávat jednostranně a musí s vámi v tomto případě podepsat dohodu o srážkách ze mzdy.
Než dohodu podepíšete, ověřte si, že je škoda vyčíslena správně a skutečně jste za ni odpovědní. V praxi se totiž také stává, že za škodu je částečně odpovědný i zaměstnavatel – například zanedbanou údržbou stroje, chybějícím proškolením nebo nedostatečným zabezpečením skladu. Náhrada škody se pak odpovídajícím způsobem snižuje.
Jak se chránit pojištěním?
V takřka jakémkoli zaměstnání může dojít ke škodám v řádu statisíců korun. Zaměstnavatel po vás může požadovat ve většině případů “jen” 4,5násobek průměrného výdělku, který ale pro většinu lidí představuje citelnou částku. Tu ale nemusíte platit z vlastní kapsy, pokud máte sjednané pojištění odpovědnosti zaměstnance, někdy také přezdívané jako “zamzamka”. Klasická pojistka na blbost, tedy pojištění občanské odpovědnosti, vám s těmito škodami nepomůže.
Aby vás pojištění dobře ochránilo, je potřeba dát pozor na správnou volbu limitu plnění, tedy skutečně pokrýt onen 4,5násobek svého výdělku a zvolit i vhodný rozsah ochrany podle povahy vašeho zaměstnání, a to zejména s ohledem na řízení vozidel. Pojištění odpovědnosti pro řidiče z povolání nebo varianta pojištění pro příležitostné řidiče má totiž rozšířené krytí i pro případ, že způsobíte škodu na vozidle. Pozornost věnujte i sjednávané spoluúčasti – zpravidla se toto pojištění sjednává s 10% spoluúčastí, některé nabídky na trhu ale mohou pod lákavou cenou skrývat vysokou 30% spoluúčast.
Ještě svou pojistku pro případ způsobení škody zaměstnavateli nemáte? Nečekejte, až budete mít v práci “den blbec”, rovnou si srovnejte nabídky pojištění odpovědnosti zaměstnance online a zajistěte si kvalitní ochranu za nejvýhodnější cenu!
