Aktualizováno 31.7.2026
V posledním článku jsme si ukázali, jak funguje životní pojištění. V něm jsme si také vysvětlili, jaké otázky si před sjednáním položit a na co se připravit v rámci zdravotního dotazníku. Dnes se podíváme na dilemata spjatá s nastavením pojistky. Která rizika si (ne)pojistit? Co je to klesající a konstantní pojistná částka? A jaké krytí doporučují naši specialisté svým klientům?
TIP: Před uzavřením pojistné smlouvy koukněte také na našeho průvodce životním pojištěním, který shrnuje sedm základních otázek, jež vás nasměrují.
Jaká rizika by mělo životní pojištění pokrývat?
Na základě našich zkušeností doporučujeme v pojištění mít zejména čtyři základní rizika:
1) Smrt
Pojištění rizika smrti vám pomůže zabezpečit rodinu nebo osoby, které jsou na vás finančně závislé. Máte hypotéku, čerpáte úvěr, splácíte leasing? V případě vašeho nečekaného odchodu čelí rodina nejen výpadku příjmu, ale také zadlužení nebo ztrátě majetku. Na druhou stranu, pokud nikoho neživíte a nemáte velké závazky, nemusíte se pojišťovat na vysokou částku.
2) Invalidita
Část zdravotních problémů vyústí v invaliditu a přiznání invalidního důchodu. Častým omylem bývá představa, že invalidita vzniká nejčastěji z důvodu úrazu. A je to přesně naopak. 95 % invalidit je z důvodu nemoci a jen 5 % z důvodu úrazu. Typickými důvody pro přiznání invalidního důchodu jsou problémy se zády, duševní choroby a rakovina. Dojde k poklesu vaší pracovní schopnosti i příjmů. Smyslem pojištění invalidity je pokrytí vašich výdajů až do důchodového věku.
Rozlišení stupňů invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti člověka. Invalidní důchod v určitém stupni přiznává stát, nikoliv pojišťovny. Rozlišujeme následující stupně:
- První stupeň (např. tenisový loket nebo karpální tunel, pokles pracovní schopnosti o 35 % až 49 %). Vnímáte zdravotní omezení, ale pořád si dokážete nějakou částku vydělat (i když třeba za cenu změny povolání a zkrácení úvazku). Tento stupeň doporučujeme pojistit klientům, co se živí manuální prací. Pokud máte práci administrativního charakteru, do pojistky první stupeň nutně zahrnovat nemusíte.
- Druhý stupeň (např. ztráta končetiny, pokles pracovní schopnosti o 50 % až o 69 %). Váš problém vám značně komplikuje život, ale stále si s ním můžete přivydělat.
- Třetí stupeň (např. Alzheimerova choroba nebo hluchoslepota, pokles pracovní schopnosti o 70 % a více). Vaše postižení vám brání ve výdělečné činnosti. Ta sice často není zcela nemožná, ale generuje vyšší životní náklady.
Spoléhat se na invalidní důchod určitě není dobrý nápad. Pro představu uvádíme data za rok 2025, kdy průměrná výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně dosahovala částky 17 636 Kč, u II. stupně invalidity 11 953 Kč a u nejnižšího stupně 10 103 Kč. Jistě nám dáte za pravdu, že z těchto částek lze vyžít jen velmi obtížně. Průměr navíc nevypovídá o tom, jaký invalidní důchod by připadl vám – záleží totiž na vašem věku, době pojištění a konečně i na stupni invalidity.
3) Závažné nemoci
Rakovina, infarkt nebo mrtvice, to jsou nejčastější civilizační choroby. V rámci životního pojištění je dobré si sjednat pojištění závažných nemocí, které obsahuje nejen tyto diagnózy, ale mnoho dalších vážných nemocí. Pojištění rizika závažných nemocí vám pomůže pokrýt náklady spojené s léčbou onemocnění nebo rehabilitací, případně střednědobý výpadek příjmů.
4) Trvalé následky úrazu
Pojištění trvalých následků úrazu vám pomůže v případě, že se vám stane úraz, který zanechá trvalé tělesné poškození a ztíží životní situaci. Úrazy je možné pojistit v různých variantách dle míry poškození a nabídky konkrétní pojišťovny. V případě lehčích úrazů jde např. o procento poškození těla v rozsahu od 0,001 %, u závažnějších úrazů jde o procento poškození těla v rozsahu od 10 %. Pojišťovna vám pak vyplatí plnění ve výši konkrétního procenta ze sjednané pojistné částky.
Rizika, která se vyplatí a nevyplatí krýt
Jak jsme zmínili, za klíčová rizika považujeme smrt, invaliditu, závažné nemoci a trvalé následky úrazu. Tato rizika by měla obsahovat každá dobrá životní smlouva. Dá se říci, že jde o rizika, která mají dlouhodobý dopad.
Naproti tomu jsou rizika, která mají krátkodobý dopad, například denní odškodné úrazu. Toto riziko bývá populární z toho pohledu, že klient má pocit, že od pojišťovny “něco dostane”. Jenže jde o poměrně drahé riziko, kdy částku, kterou dostane za den léčení úrazu (např. 500 Kč) zaplatíte i měsíčně pojišťovně na pojistném. Poměr ceny a výkonu těchto krátkodobých pojištění rozebíráme podrobně v článku Denní dávky v životním pojištění.
Klesající versus konstantní částka
V životním pojištění je potřeba myslet nejen na správnou volbu rizik, ale také na správnou výši a kombinaci pojistných částek (výši peněz vyplacených od pojišťovny, když se vám něco stane). Rozlišujeme mezi konstantní a klesající pojistnou částkou.
Konstantní pojistná částka
Po celou dobu pojištění byste od pojišťovny dostali stejnou sumu peněz bez ohledu na to, kdy k události dojde. Nastavuje se u těch rizik, kde je potřeba finančního zajištění v čase stále stejná, respektive klesání pojistné částky by bylo naopak kontraproduktivní – například u pojištění závažných nemocí riziko pojistné události s věkem roste, klesající částka by vás tak spíše poškozovala. Jedinou, ale podstatnou nevýhodou je, že konstantní pojistná částka logicky cenu pojištění prodražuje.
Klesající pojistná částka
Když by se vám něco stalo na začátku pojištění, dostanete od pojišťovny více peněz, než kdyby se vám to samé stalo po pár letech trvání pojištění. Potřeba finančního zajištění v některých situacích totiž v čase klesá a tomu odpovídá pravidelné snižování částky. Pojistné je pak (ve srovnání s konstantní částkou) nižší a výhodnější.
Tato varianta se využívá většinou pro zajištění finančních závazků, kdy se dlužná částka snižuje v průběhu doby (např. úvěr, hypotéka). Tak, jak splácíte úvěr, se pak pojistná částka v čase snižuje.
Dalším příkladem může být zajištění dětí. Tím, jak děti rostou, mění se potřeba jejich finančního zabezpečení, např. si již začnou samy vydělávat. Je pak logické, že částka, na kterou jste pojištěni, může být v čase nižší.
Zdá se vám to složité? V našem srovnávači životního pojištění se dozvíte, na jakou výši mít nastavenou konstantní a klesající pojistnou částku, aby vás pojištění chránilo přesně tak, jak potřebujete právě vy.
Na jaké minimální částky se pojistit
Teď, když rozumíme jednotlivým pojmům a rizikům, se můžeme podívat na sérii konkrétních doporučení, které dal dohromady náš tým odborníků na životní pojištění. Pokud se rozhodnete pojistku nastavit a uzavřít s pomocí našeho specialisty, máte jistotu, že vás procesem provede tak, aby smlouva všechna následující doporučení reflektovala.
- U pojištění smrti doporučujeme kombinaci konstantní a klesající pojistné částky. Konstantní částka by měla odpovídat alespoň výši ročních výdajů, aby se rodina nedostala do finančních problémů. Klesající částku doporučujeme nastavit na dvojnásobek ročních výdajů. Jak víme, tato částka klesá každým rokem o 1/n (např. v případě smlouvy na 1 milion Kč uzavřené na 10 let dostanete každý rok o desetinu – tedy 100 000 Kč – méně).
- I v případě pojištění invalidity radíme zvolit konstantní a klesající částky. Konstantní částka představuje jistotu, která vám kdykoli v průběhu trvání pojištění pomůže zvládnout aktuální životni situaci (upravit byt pro bezbariérové používání, zajistit invalidní vozíček, nadstandardní léčbu atd.). Klesající částka pak dorovná zbytek vašich měsíční výdajů až do důchodového věku (čím více máte odpracováno, tím větší je invalidní důchod a zároveň potřeba finančních prostředků s blížícím se starobním důchodem klesá). Klesající částka se vypočítává tak, aby vám zhruba pokryla rozdíl mezi životními náklady a invalidním důchodem do doby, než začnete pobírat starobní důvod. Samozřejmě zohledňujeme i možnost pracovat alespoň na zkrácený úvazek, zejména u I. a II. stupně invalidity.
- Na kolik pojistit závažné nemoci? Přibližně na částku ročních výdajů. Částku můžete použít i k úhradě rehabilitací či nadstandardní léčby, navíc vás podrží po psychické stránce. Po jednom roce v pracovní neschopnosti také můžete požádat o invalidní důchod, zvlášť pokud je jasné, že zdravotní potíže jen tak neodejdou. V momentě přiznání invalidního důchodu uplatníte i své pojištění invalidity.
- Jak je to u pojištění trvalých následků úrazu? Pro konkretizaci částek dělíme úrazy na lehčí a těžší. Lehčí, které jsou třeba už od 0,001% tělesného poškození (pro vaši představu, ztráta koncového článku prstu se hodnotí jako 6% poškození), obvykle pojišťujeme na částku 400 000 Kč. Za těžší úrazy se považují ty s 10% tělesným poškozením (jako je ztráta končetiny v oblasti kyčelního kloubu představující 50% až 60% handicap). U těžších úrazů doporučujeme stanovit pojistnou částku alespoň na 600 000 Kč.
Příklady z praxe pro nastavení životního pojištění
Pořád se vám životko zdá těžce pochopitelné? Podívejte se s námi na životní situace dvou našich klientů a naše doporučení.
První příklad: Helenka, 33 let, single
Helenka pracuje v neziskovce. Její čistý měsíční příjem dělá 30 000 Kč čistého. Svoje měsíční výdaje vyčíslila na 22 000 Kč, takže z platu dokáže pravidelně spořit. Žije v bytě 2+kk, na který si vzala hypotéku. Z té ještě potřebuje splatit zbývajících 2 000 000 Kč.
Helenka nemá partnera, děti ani jiné osoby, které by na ní byli finančně závislé. Jak si má správně nastavit životní pojištění?
Naše doporučení pro Helenku
Helenka si pravidelně spoří, proto pro ní pojištění hospitalizace, denního odškodného za úraz a pracovní neschopnosti nepředstavuje přidanou hodnotu. V případě Helenčina nečekaného skonu nejsou finančně ohroženy další osoby, proto nevidíme smysl ve sjednání pojištění smrti nad rámec povinné minimální částky.
Hlavním smyslem životního pojištění pro Helenku je zajištění proti výpadku dlouhodobého příjmu. Doporučujeme se chránit pro případ:
- invalidity III. stupně částkou 2 350 000 Kč (aby pokryla rozdíl mezi životními náklady a invalidním důchodem)
- invalidity II. stupně částkou 1 150 000 Kč (aby pokryla rozdíl mezi životními náklady a invalidním důchodem)
- závažného onemocnění na částku 250 000 Kč (Helenka utratí měsíčně 22 000 Kč, což v ročním vyjádření zhruba odpovídá pojistné částce)
- trvalých následků úrazu na částku 1 000 000 Kč (jde o součet částek pro těžký a lehký úraz, tedy 600 a 400 tisíc Kč)
Nabídka pojištění pro Helenku se zmíněnými limity začíná zhruba na 340 Kč měsíčně.
Druhý příklad: Adam, 39 let, dvě děti
Adam má manželku, dvě roční dvojčata a byt, který koupil za 7 000 000 Kč. Z těch ještě potřebuje splatit 4 000 000 Kč v dalších 20 letech.
Adam pracuje jako OSVČ, nemocenské pojištění si neplatí. Jeho čistý měsíční příjem je 60 000 Kč a jeho výdaje činí 40 000 Kč. S manželkou mají naspořenou i finanční rezervu ve výši 500 000 Kč.
Adam životní pojištění uzavírá s tím, že chce zajistit svou rodinu pro případ nečekané události a výpadku jeho příjmů.
Naše doporučení pro Adama
Adam má úspory, proto pro něj pojištění hospitalizace, denního odškodného za úraz a pracovní neschopnosti nedává velký smysl.
Vzhledem k Adamově rodině a finančním závazkům doporučujeme se pečlivě chránit pro případ:
- smrti částkou 5 000 000 Kč v kombinaci konstantní a klesající částky
- invalidity III. stupně částkou 3 450 000 Kč (aby pokryla rozdíl mezi životními náklady a invalidním důchodem)
- invalidity II. stupně částkou 1 550 000 Kč (aby pokryla rozdíl mezi životními náklady a invalidním důchodem)
- závažného onemocnění na částku 200 000 Kč
- trvalých následků úrazu na částku 1 000 000 Kč (jde o součet částek pro těžký a lehký úraz, tedy 600 a 400 tisíc Kč)
Nabídka pojistek pro Adama se změněnými limity začíná zhruba na 1100 Kč měsíčně.
