Úraz elektrickým proudem si většina lidí na první dobrou spojí s lezením po vagónech. Dojít k němu může ale i ve zcela běžných situacích, ať už je to vadná zásuvka, poškozený kabel prodlužovačky nebo neopatrné zachycení elektrického vedení. Jak poznat vážný zásah proudem, jak správně poskytnout první pomoc a jak vám v takové situaci pomůže pojištění?
Co se v článku dozvíte?
Ne každé kopnutí elektřinou znamená vážný úraz – krátké nepříjemné štípnutí od statické elektřiny nebo elektrického ohradníku je něco úplně jiného než zásah proudem ze zásuvky či vysokonapěťového vedení. Pojďme se na rizika podívat do detailu.
Úraz elektrickým proudem: Co hrozí a kde je riziko nejvyšší?
Elektrický proud může zasáhnout nejen kůži v místě kontaktu, ale poškodit i nervovou soustavu a srdce. Při těžkých úrazech může v důsledku rozpadu kosterní svaloviny dojít také k poškození ledvin. Jak závažné poranění proud způsobí, závisí především na velikosti proudu, elektrickém napětí a době jeho působení.
Zhruba 80 % všech úrazů elektrickým proudem způsobí proud pod nízkým napětím do 1000 V, z nichž je smrtelných 3 až 5 % případů. Vysoké napětí nad 1000 V sice způsobuje méně úrazů, ale až 30 % z nich je smrtelných. Kde a jak k těmto úrazům dochází?
Úraz proudem pod nízkým napětím
S nízkým napětím se běžně setkáte v domácích rozvodech, nejčastěji v hodnotách 230 V, případně 400 V. Při kontaktu s tělem proud často vyvolá křečovité stažení svalu, takže se postižený nedokáže od zdroje sám odtrhnout. Hlavním rizikem jsou zde poruchy srdečního rytmu a poškození vnitřních tkání, vnější popáleniny přitom nemusí být nápadné.
Úraz proudem pod vysokým napětím
Proud pod vysokým napětím zpravidla nezpůsobuje úrazy v každodenních situacích a převažují zde především pracovní úrazy – pozor si na něj musí dát zvláště elektrikáři se specializací na silnoproud. Pro běžné “smrtelníky” je samozřejmě rizikový kontakt např. s trafostanicí, spadlým drátem elektrického vedení a konečně i oním nechvalně proslulým trakčním vedením na železnici.
Úrazy způsobené proudem pod vysokým napětím bohužel způsobují těžká tělesná poškození, např. hluboké popáleniny, poškození tkání (např. rozpad svaloviny) až zástavu srdce. Nicméně nebezpečí nespočívá jen v přímém kontaktu s proudem, devastující může být i nepřímý zásah tzv. elektrickým obloukem. To znamená, že proud může ze zdroje (např. spadlého drátu vysokého napětí) přeskočit na vás, a to i na vzdálenost několika metrů. U vedení velmi vysokého napětí výjimečně může elektrický oblouk dosáhnout vzdálenosti až 20 metrů.
U poškozeného vedení spadlého na zem navíc hrozí tzv. krokové napětí: v místě dopadu a jeho okolí může být při toku proudu do země různý elektrický potenciál. Čím blíže zdroji jste, tím vyšší bude rozdíl elektrického potenciálu mezi jednou a druhou nohou. Tedy pokud uděláte širší krok, může proud projít jednou nohou a vyjít druhou. Z místa se proto vzdalujte drobnými krůčky s nohama u sebe, nikdy ne během.
Podobný fenomén můžeme pozorovat i u budov v místě uzemnění při zásahu blesku do hromosvodu i obecně v místě úderu blesku například do stromu. Poté, co přívod proudu ustane, se ovšem potenciály ve zlomku sekundy srovnají. Samostatnou kategorií jsou pak úrazy způsobené úderem blesku, kde napětí dosahuje hodnot v řádu stovek megavoltů.
Vysoké napětí samo o sobě ale hned nemusí znamenat smrtelné nebezpečí. Třeba takový elektrický ohradník vás může výrazně “kopnout”, nejde ale o nebezpečný zásah. Ohradníky pracují s vysokým napětím (3-10 kV), ale velmi krátkými impulzy s omezenou energií, takže nezpůsobují vážná poranění zvířatům, dětem ani dospělým.
Jak nebezpečný je střídavý vs. stejnosměrný proud?
Střídavý (AC) proud neustále mění směr, což dráždí svaly opakovaně a vyvolává jejich stahy. Proto se člověk zasažený střídavým proudem často nedokáže sám “odpoutat” od zdroje. Vzhledem k tomu, že v běžné síti se používá kmitočet 50 Hz a srdce je nejcitlivější právě na frekvenci 50-60 Hz, je zde i riziko fibrilace komor a zástavy srdce.
Stejnosměrný (DC) proud naproti tomu obvykle vyvolá jednorázový svalový záškub, který člověka od zdroje spíše odmrští pryč. To sice zní jako výhoda, ale přináší to riziko pádu a výsledkem bývá také druhotné zranění. Nicméně, aby stejnosměrný proud vyvolal srovnatelný účinek jako střídavý, potřebuje vyšší intenzitu proudu.
Přehled: Jak tok proudu a napětí ovlivňuje úrazy?
| Kategorie | Kde hrozí úraz? | Hlavní rizika |
| Střídavý proud, nízké napětí (do 1000 V) | Domácí zásuvky a běžné spotřebiče | Bolesti v místě kontaktu a křeče znemožňující odtržení od zdroje, riziko fibrilace srdce, méně nápadné popáleniny. |
| Střídavý proud, vysoké napětí (nad 1000 V) | Venkovní vedení vysokého napětí, trafostanice, průmyslová zařízení, některá trakční vedení | Hluboké popáleniny, poškození očí, poškození orgánů, následné poranění pádem ad. |
| Stejnosměrný proud, nízké napětí (do 1000 V) | Autobaterie, baterie e-kol a e-koloběžek; rychlonabíječky EV, fotovoltaické systémy | Přímý úraz proudem je nepravděpodobný, rizikem je především zkrat, elektrický oblouk, požár, výbuch a popálení. |
| Stejnosměrný proud, vysoké napětí (nad 1000 V) | Některá starší železniční trakční vedení (3 kV) | Hluboké popáleniny, silné křeče, zástava srdce, rozpad svalových vláken. |
Jak na první pomoc při úrazu elektrickým proudem?
Na prvním místě je vždy vlastní bezpečnost zachránce – dokud není zdroj proudu bezpečně přerušen, postiženého se nedotýkejte ani se k němu nepřibližujte.
- U nízkého napětí nejdřív vypněte proud – vytáhněte zástrčku ze zásuvky, nebo vypněte hlavní jistič. Pokud to není možné, odsuňte postiženého od vodiče nevodivým předmětem (suchá dřevěná tyč, násada od koštěte) – jde ale jen o krajní řešení, spolehlivost improvizovaných pomůcek není jistá.
- U vysokého napětí se k zasaženému nikdy sami nepřibližujte. Ihned volejte 112 nebo 155 a nahlaste přesnou polohu, aby mohl být zdroj proudu co nejrychleji vypnut. Ke spadlému vodiči se nepřibližujte na méně než 20 metrů.
Jakmile je kontakt s proudem bezpečně přerušen, zkontrolujte základní životní funkce a záchrannou službu volejte vždy, i když se zdá, že postižený je v pořádku. Elektrický proud může způsobit skryté poškození orgánů a poruchy srdečního rytmu, které se projeví až s odstupem hodin. Co můžete dělat?
- Je postižený při vědomí a dýchá? Zůstaňte s ním, můžete mírně chladit případné popáleniny, čekejte na příjezd záchranky.
- Postižený dýchá, ale je v bezvědomí? Položte ho na bok do stabilizované polohy.
- Postižený nedýchá a je v bezvědomí? Zkontrolujte průchodnost dýchacích cest, zakloňte mu hlavu a zahajte masáž srdce, dokud nedorazí záchranná služba.
Jak probíhá léčba úrazu elektrickým proudem?
V nemocnici následuje kromě ošetření viditelných popálenin především sledování pacienta, zejména monitoring srdeční činnosti, neurologických potíží a laboratorní vyšetření. Poruchy vnitřních orgánů se mohou objevit se zpožděním a v případě projevů poškození mozku, srdce či cév může dojít k hospitalizaci na JIP. Při vážnějším zásahu proudem, zejména pod vysokým napětím, může dojít k hospitalizaci pacienta v popáleninovém centru.
Léčba popálenin a poúrazová rehabilitace u závažnějších případů trvají týdny až měsíce, u těžkých úrazů se léčba táhne i řadu let a nezřídka končí trvalými následky. Mezi ty patří poškození nervů, snížená hybnost, neurologické a srdeční potíže.
Kvůli tomu se lidé po vážnějším úrazu elektrickým proudem často ocitají v dlouhodobé pracovní neschopnosti či invaliditě. Ve chvíli, kdy rodina bojuje nejen s nepříznivým zdravotním stavem, ale i finančními potížemi, které s sebou výpadek příjmu či nutnost zajištění péče přináší, pomůže životní nebo úrazové pojištění.
Jak pomůže pojištění, když dojde k úrazu elektrickým proudem?
Jak v případě lehčích, tak i těžších úrazů elektrickým proudem se uplatní celá řada dílčích pojištění, která jsou běžnými součástmi životního a úrazového pojištění. Co konkrétně pojistka může v této souvislosti krýt?
Z pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu se vyplácí denní dávky za každý den léčení úrazu podle tabulek pojišťovny, někdy může být požadována i hospitalizace. Výsledné plnění se u některých pojišťoven řídí také závažností úrazu, např. u lehkého poranění elektrickým proudem může být vyplacena dávka za max. 15 dní léčení, u těžkého až 25 dní. Pojištění hospitalizace navíc zajišťuje vyplácení denní dávky za každý den strávený v nemocnici.
Pojištění pracovní neschopnosti nahrazuje výpadek příjmu po dobu léčení úrazu a rekonvalescence. Podmínkou je vystavená neschopenka trvající déle, než je sjednaná karenční doba (nejméně 15 dní), u vážnějších úrazů elektrickým proudem jde ale často i o měsíce. V případě, že je pracovní neschopnost dlouhodobá, může být na místě i žádost o invalidní důchod. V případě přiznání invalidního důchodu zase pomůže pojištění invalidity, a to jednorázovou výplatou pojistné částky.
Pojištění trvalých následků úrazu kryje tělesná poškození, jejichž stav je dlouhodobě neměnný. Sem může patřit např. poškození nervů a omezená hybnost, zjizvení kůže s funkčními omezeními, porucha funkce orgánů i jakékoli ztrátové poranění. Pojišťovny hodnotí rozsah poškození podle oceňovacích tabulek v procentech a u variant s tzv. progresí se u závažných trvalých následků plnění může násobit třeba až na pětinásobek tabulkové hodnoty.
Pokud k úrazu dojde při výkonu zaměstnání, za pracovní úraz zaměstnance odškodňuje zaměstnavatel (resp. pojišťovna ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele). Vaše vlastní životní a úrazové pojištění vám ale pomůže při jakémkoliv úrazu, který se vám stane v práci, doma, při sportu nebo třeba na dovolené.
Ještě své úrazové pojištění nemáte? Srovnejte si ho na RIXO.cz a my vám najdeme tu nejlepší nabídku, která vás ochrání před celou řadou rizik už za pár stovek korun měsíčně!
