Pojistné

Pojistné představuje finanční protihodnotu za pojištění a tvoří příjem pojišťovny. Pojišťovna ho používá k pokrytí vyplacených pojistných plnění, nákladů na správu pojištění a tvorbu rezerv na budoucí výplaty pojistných plnění.

Z pohledu klienta jde o pravidelnou nebo jednorázovou platbu za určité pojistné období, která zajišťuje trvání pojistné ochrany po sjednanou dobu.

Výše pojistného se odvíjí od více faktorů. Rozhoduje předně typ pojištění, rozsah krytí, výše pojistné částky a míra rizika spojená s pojištěnou osobou nebo předmětem. Do výpočtu může vstupovat také spoluúčast, historie škod (např. bonus–malus) nebo další individuální parametry, které ovlivňují pravděpodobnost vzniku pojistné události.

Výše pojistného se může v průběhu trvání smlouvy při konci pojistného období měnit. Nejčastěji se tak děje v rámci neživotního pojištění, tedy například v pojištění vozidel nebo pojištění majetku. Naopak v rámci životního pojištění se v případě neměnného trvání smlouvy výše pojistného nemění.

Pojistné může mít různé formy podle způsobu placení. Nejčastěji se setkáme s běžným pojistným, které se hradí pravidelně (například měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně) v rámci většiny typů životního i neživotního pojištění. Jednorázově hrazené pojistné je typické například u krátkodobého cestovního pojištění.

Volba frekvence placení pojistného závisí na typu pojištění a nastavení pojistné smlouvy - například v pojištění vozidel si můžete vybrat mezi různými frekvencemi placení pojistného, které mají také částečný význam pro výši celkového pojistného. V případě životního pojištění je standardem měsíční frekvence placení pojistného, a to zejména z důvodu měsíčních pojistných období.

Úhradou pojistného může, ale nemusí vznikat pojistná ochrana. Záleží především na sjednaném datu počátku pojištění. Splatnost pojistného se nemusí shodovat s datem počátku pojištění, nebo mu dokonce předcházet. Výjimkou je v tomto ohledu povinné ručení, kde musí ze zákona dojít k uhrazení pojistného před počátkem pojištění, nebo v den sjednání a počátku, aby pojistná smlouva vznikla.

Samotná pojistná smlouva může vzniknout buď právě zaplacením pojistného (v rámci např. pojištění vozidel nebo pojištění majetku), nebo podpisem (často v rámci životního a úrazového pojištění).

Pojistná smlouva pro své trvání vyžaduje zaplacení pojistného, a to ve výši a frekvenci podle podmínek konkrétní smlouvy. Při neplacení pojistného ovšem univerzálně platí, že po 3 měsících neplacení pojistná smlouva zaniká a končí tak i veškerá pojistná ochrana. Dluh na pojistném (tedy neuhrazenou poměrnou částku za 3 měsíce pojistného krytí) pojišťovna následně po pojistníkovi vymáhá.