Slovník pojištění a energií

Bonus a malus jsou faktory zohledňující škodní průběh řidiče při stanovení ceny pojištění vozidel. Zatímco bonus znamená slevu za období bez zaviněných škodních událostí, malus představuje přirážku k pojistnému v případě, že pojištěný způsobil dopravní nehodu nebo jinou škodu hrazenou z pojištění.

Distribuční území je místně vymezená oblast, ve které za provoz a údržbu distribuční sítě odpovídá konkrétní distributor elektřiny nebo plynu. Každé odběrné místo se nachází v jednom distribučním území, které je určeno podle jeho umístění.

Zákazník si distribuční území ani distributora nemůže vybrat. To je dáno umístěním odběrného místa a zůstává stejné bez ohledu na to, od kterého dodavatele energie elektřinu nebo plyn odebírá.

Dodavatel poslední instance (DPI) je obchodník s elektřinou nebo plynem, který dočasně zajišťuje dodávky energie zákazníkům v případě, že jejich původní dodavatel přestane energie dodávat například z důvodu úpadku nebo nezajištění dodávek energie.

Režim dodavatele poslední instance je upraven energetickým zákonem a zajišťuje, že odběrná místa nezůstanou při ukončení činnosti smluvního dodavatele bez dodávek elektřiny nebo plynu. Odběrné místo bez platné smlouvy s dodavatelem by jinak zakládalo neoprávněný, tzv. černý odběr, při němž dochází k odpojení elektroměru nebo plynoměru a zániku odběrného místa.

EAN a EIC kód jsou jedinečné identifikační údaje používané v energetice k označení odběrných míst elektřiny a plynu. Díky nim lze jednoznačně určit konkrétní odběrné místo bez ohledu na to, kdo je aktuálním dodavatelem energie nebo vlastníkem nemovitosti.

Tyto kódy hrají důležitou roli při uzavírání smluv, změně dodavatele energie i při komunikaci s distributorem. Slouží jako identifikátor odběrného místa a zůstávají stejné i v případě změny dodavatele. Kódy přiděluje při prvním připojení odběrného místa distributor energie, nikoli dodavatel energií.

Elektroměr je měřicí přístroj, který slouží k evidenci spotřeby elektrické energie v odběrném místě. Zaznamenává údaj o množství odebrané elektřiny, který se následně používá pro účel vyúčtování. Každé odběrné místo má vlastní elektroměr, který umožňuje přesné měření spotřeby bez ohledu na to, kdo je aktuálním dodavatelem elektřiny.

Hlavním úkolem elektroměru je měřit množství elektrické energie, která proteče odběrným místem. Naměřené hodnoty jsou základem pro výpočet ceny elektřiny. Na jejich základě se stanovuje spotřeba v kilowatthodinách (kWh), která je uvedena ve vyúčtování od dodavatele.

Jistič je elektrický ochranný prvek, který slouží k ochraně elektrických rozvodů a připojených zařízení před přetížením nebo zkratem. Hodnota hlavního jističe je základním údajem pro sjednání smlouvy o dodávce elektřiny a uvádí se počet jeho fází a proud v ampérech (např. 3x25 A).

Úkolem jističe je automaticky přerušit přívod elektrického proudu ve chvíli, kdy proud v obvodu překročí bezpečnou hodnotu. Jističem je vybaveno každé odběrné místo elektřiny.

Krácení plnění je snížení pojistného plnění pojišťovnou, kdy pojišťovna vyplatí za pojistnou událost nižší částku, než jaká odpovídá výši vzniklé škody nebo nároku. Nárok na pojistné plnění v takovém případě nezaniká, ale jeho výše je snížena na základě porušení povinností ve smluvních a pojistných podmínkách nebo právních předpisech.

Krácení plnění představuje především penalizační mechanismus pojišťovny. Na rozdíl od odmítnutí plnění, kdy pojišťovna neposkytne žádnou náhradu, při krácení plnění pojišťovna část škody uhradí.

Limit plnění představuje maximální částku, kterou může pojišťovna vyplatit za jednotlivou pojistnou událost v rámci sjednaného škodového pojištění. Určuje horní hranici pojistného plnění, které se ale při pojistné události odvíjí vždy od výše skutečné škody.

Limit plnění je jedním ze základních parametrů pojistné smlouvy. Vymezuje rozsah pojistné ochrany a stanovuje maximální závazek pojišťovny vůči pojištěnému. Jeho výše se liší podle typu pojištění, konkrétního rizika i zvolené varianty produktu.

Neregulovaná část ceny elektřiny představuje složku ceny, kterou může ovlivnit dodavatel elektřiny. Výše neregulované části závisí zejména na cenách silové elektřiny na velkoobchodních trzích a na obchodní politice jednotlivých dodavatelů.

Neregulovaná část ceny elektřiny tvoří zhruba 50 procent z celkových nákladů na elektřinu, zbylých 50 procent tvoří regulovaná část ceny elektřiny, která je stanovená státem. Podíl se může lišit podle spotřeby, distribuční sazby i aktuálních cen silové elektřiny na energetických trzích.

Nízký tarif (NT) je sazba elektřiny používaná u odběrných míst s dvoutarifní distribuční sazbou. Označuje část dne, kdy je elektřina účtována za zvýhodněnou cenu podle ceníku dodavatele. Označení „noční proud“ již nízkému tarifu neodpovídá, nízký tarif se totiž nespouští výhradně v noci.

Nízký tarif se střídá s vysokým tarifem (VT) a přepínání mezi nimi zajišťuje distributor elektřiny automaticky. U jednotarifní sazby se nízký tarif nepoužívá, protože veškerá spotřeba je účtována stále za stejnou cenu ve vysokém tarifu.

Odběrné místo je konkrétní místo, kde je odebírána elektřina nebo plyn z distribuční sítě. Typicky jde o byt, dům, provozovnu nebo jiný objekt, který je fyzicky připojen k energetické infrastruktuře.

Každé odběrné místo elektřiny nebo plynu je samostatně identifikováno a evidováno v systému distributora, aby bylo možné správně měřit a přiřazovat spotřebu ke konkrétní nemovitosti nebo bytové jednotce a odběrateli.

Pojistná událost je nahodilá událost, která zakládá nárok na pojistné plnění. Aby byla událost považována za pojistnou událost, musí splňovat podmínky stanovené v pojistné smlouvě a zároveň nesmí spadat do výluk z pojištění.

Pojistné je částka, kterou pojistník (tedy osoba, která pojištění sjednává) platí pojišťovně za sjednané pojištění. Stanovení ceny pojištění se odvíjí od rozsahu krytí a míry rizika a jeho placení ve sjednané frekvenci je podmínkou trvání pojistné smlouvy.

Pojistné období je časový úsek, za který se platí běžné pojistné. Jde o období stanovené v pojistné smlouvě, po jehož uplynutí vzniká povinnost uhradit další pojistné, pokud pojištění nadále trvá.

Pojistné období je jedním ze základních parametrů pojistné smlouvy a s délkou pojistného období je svázána i výše běžného pojistného. To se ovšem nemusí shodovat s frekvencí placení pojistného, kterou si zvolíte při sjednání smlouvy. Pojistné období je také důležité pro ukončení pojistné smlouvy, respektive možnost výpovědi smlouvy ke konci pojistného období.

Pojistné plnění je finanční částka, kterou pojišťovna vyplácí oprávněné osobě jako náhradu škody za pojistnou událost. Nárok na pojistné plnění vzniká ve chvíli, kdy nastane pojistnými podmínkami předvídaná událost, která spadá do rozsahu sjednaného pojištění.

Regres pojišťovny je právo pojišťovny požadovat po určité osobě náhradu částky, kterou za ni vyplatila jako pojistné plnění poškozenému. Jinými slovy, pojišťovna po vyplacení škody může v některých případech požadovat vrácení vyplacených prostředků od osoby, která za vznik škody odpovídá nebo porušila povinnosti stanovené zákonem.

Regres představuje nástroj, který má zajistit, aby finanční důsledky škody nesla osoba, která za škodu odpovídá, a nikoli pojišťovna. S institutem regresu se lze setkat zejména u odpovědnostních pojištění, jako je povinné ručení nebo pojištění odpovědnosti občana.

Regulovaná část ceny elektřiny představuje složku konečné ceny, kterou nemůže ovlivnit ani zákazník, ani dodavatel elektřiny. Její výši stanovuje každoročně v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad (ERÚ) a platí stejně bez ohledu na to, kterého dodavatele si zákazník vybere.

Regulovaná část pokrývá náklady spojené s provozem elektroenergetické soustavy, distribucí elektřiny, podporou obnovitelných zdrojů a dalšími službami nezbytnými pro fungování trhu s elektřinou. Regulovaná složka může představovat i více než 50 % z celkové ceny za dodávky elektřiny.

Spoluúčast je předem sjednaná částka nebo procento, které se při pojistné události odečítá z celkové výše škody a které nese pojištěný. Vyjadřuje tedy podíl, kterým se pojištěný finančně podílí na škodě, zatímco zbytek hradí pojišťovna v rozsahu sjednaného pojištění.

Výluky z pojištění vymezují okolnosti, situace a škodní události, na které se pojistná ochrana nevztahuje. Za vyjmenované události pojišťovna neposkytuje pojistné plnění, pokud jsou ve smlouvě a v pojistných podmínkách uvedeny mezi výlukami.

Výluky jsou běžnou součástí pojistných smluv a slouží k vymezení rozsahu pojistného krytí. Určují, za jakých podmínek pojišťovna přebírá riziko a v jakých případech naopak ne. Díky tomu je jasně definováno, které škody mohou být z pojištění hrazeny a které zůstávají na straně pojištěného.

Vysoký tarif (VT) je sazba elektřiny používaná u odběrných míst s jednotarifní distribuční sazbou, nebo dvoutarifní sazbou, v níž se uplatňuje kombinace vysokého a nízkého tarifu s dvoutarifním měřením. V dvoutarifní sazbě zajišťuje přepínání vysokého a nízkého tarifu distributor elektřiny automaticky.

Cena elektřiny ve vysokém tarifu je vyšší než v nízkém tarifu. Konkrétní cena za 1 MWh se řídí ceníkem dodavatele. Rozdělení na vysoký tarif (VT) a nízký tarif (NT) umožňuje zvýhodnit spotřebu v době nižší zátěže elektrické sítě.